12 měsíců v české kuchyni

12 měsíců v české kuchyni

Napsat kuchařku. Ze začátku se to zdá, jako by to byl pouhý sen, který se nemůže zrealizovat, ale jakmile dostanete nápad, který vás přesvědčí o tom, že to dokážete, tak to jde v podstatě samo. A jakmile uděláte prvních 10 receptů, které už si začnete třídit do kapitol, tak si najednou uvědomíte, že ten sen až tak nereálný není. Nicméně abyste vůbec mohli začít, tak je potřeba rozhodnout si na začátku, jakou cestou půjdete. A konkrétně s tímto rozhodnutím vám tady zkusím trochu pomoct. Taky vám řeknu, jak začal celý můj příběh a co všechno v kuchařce najdete. A úplně nakonec vám řeknu, jak probíha křest, protože až to pro mě bylo definitvní končení celé té etapy.

Co si rozmyslet, než začnete psát?

Úplně na začátku je potřeba si rozmyslet, o čem budete psát, protože když budete koncept vymýšlet až během psaní, tak to nemusí dopadnout dobře. Když jsem poprvé přišel do nakladatelství, tak už jsem měl rozhodnuté, že chci psát o české kuchyni. Tehdy to byla ta chvíle, kdy nevíte, co od toho očekávat, jestli svůj nápad podáte nějak zajímavě a jestli vůbec budou mít o váš nápad zájem! Naštěstí jsme si ale o mém nápadu promluvili, upravili pár detailů a hned potom, co návrh prošel přes komisi, jsem začal psát.

A ačkoliv jde ze začátku především o celkový koncept, tak je lepší si co nejdřív rozmyslet, jak bude knížka knížka ve finále vypadat. Například jaké budou předěly mezi kapitolami, jak budou jednotlivé kapitoly provázané, jaký chcete mít papír, jaký bude formát a především detaily, na kterých záleží nejvíc. Já tohle trochu podcenil a díky tomu teď třeba nemám v knížce obsah ani rejstřík…

Pracovat s nakladatelstvím, či vydávat na vlastní náklady?

Základní otázkou pro tohle téma je, jestli máte jistotu, že ji lidé budou kupovat. Něco jiného je, když máte blog, kde jsou denně stovky návštěv a něco jiného, když začínáte a dosahy ještě nejsou takové, jaké byste si představovali. Pokud tu jistotu máte, tak už stačí jen počítat s vysokými náklady na tisk a všechno ostatní, ale budete mít při psaní volnost. Ačkoliv nechci nějak pomlouvat nakladatelství a nic podobného, tak ta spolupráce byla ne vždy úplně bezproblémová. Například mi hodně promazali ůvodní texty, anebo jsme měli celkem rozdílné názory na obálku. Původně jsem měl jasnou (pro mě až dokonalou) vizi o tom, jak bude vypadat. Byl ale problém, že jsem v ruce držel bábovku, která by vyvolávala pocit, že je knížka jen o sladkém. Pak jsme teda vše přefotili se slaným jídlem a neuvěříte tomu, ale najednou byl problém, že jsem na obálce já a ne jídlo. Díky mojí skvělé grafičce se však podařilo prosadit kompromis a vznikla tak obálka, na které jsem jak já, tak jídlo. A tu obálku už máte vy v rukou. 

Na jednu stranu jsem chápal, že mají nějaké marketingové zkušenosti a potřebují co největší prodeje, ale na druhou to se mnou řešili lidé, kteří byli neskutečně milí a snažili se mi vyjít vstříc, ale rozhodovali lidé, se kterými jsem nespolupracoval a dokonce je nikdy ani neviděl…

Co tam vlastně je…

Snažil jsem se o co největší jednoduchost, aby se vše dobře pamatovalo. Chtěl jsem tedy, aby z názvu přesně vyplývalo, co je uvnitř. A v podstatě se nám to podařilo dost dobře. 

Celá kuchařka je rozdělená do dvanácti kapitol, přičemž každá z nich představuje jeden měsíc v roce. Na začátku každé kapitoly je pokaždé něco o tom, co se během psaní dělo a co je v daném měsíci aktuální. Potom tam najdete recepty většinou ze sezóních surovin, které mají základ v české kuchyni, ale výslednou podobu jsem u některých už potom trochu zmodernizoval. 

Jednotlivá jídla jsou tedy ze sezóních surovin podle toho, jaký měsíc v roce zrovna je, ale zároveň jsem to trochu provázal se životem. Třeba v březnu mám narozeniny a tradičně dělám Harlekýn, takže v kapitole “březen” najdete recept na klasický Harlekýn. 

Jak už jsem říkal, tak jsem se snažil trochu zmodernizovat některá česká jídla. Třeba i ta, která už dneska nejsou tak známá. Jako jedno z nejpovedenějších je podle mě třeba smažený bezový květ, ke kterému jsem udělal rebarborový sorbet. Je to česká klasika, je to svěží letní jídlo, je to moderní… Zkrátka trochu zajímavější verze klasiky. Potom tam je třeba smažený sýr. Jídlo, které je u nás nesmrtelné, protože jakmile vyberete správný typ sýra a ke všemu uděláte domácí tatarku, tak je to prostě bomba! Já to zkusil ještě trochu osvěžit zeleninou, a tak jsem udělal hráškové krokety, posypal vše čerstvým hráškem a nakonec ještě přidal hráškové výhonky. Taky jsem tam dal tip, jaký sýr vybrat, takže ačkoliv to zní jako celkem primitivní jídlo, tak z něj vzniklo něco trochu víc svěžího a modernějšího. Takových receptů je tam celkem dost, ale narazíte i na naše rodinné recepty, jako je třeba svíčková na smetaně. Dalo by se teda říct, že tam je od všeho něco.

Co nevynechat

Chce to jít do detailů. A to možná co nejvíc. Kdybych teď měl psát další kuchařku, tak bych se u jednotlivých receptů mnohem víc rozepsal. Snažil bych se dát vám více tipů a možností, jak jídlo přizpůsobit sobě, protože spousta lidí podle kuchařek vaří tím stylem, že žádná jiná možnost neexistuje, což je celkem škoda.. Já mám kuchařek celkem dost, ale jen málokdy se přesně držím receptu a zkouším vytvořit další varianty. A tyhle varianty bych vám rád zahrnul do receptu, protože ne vždycky vám můžou všechny ingredience vyhovovat. 

Kromě receptů jsou důležité ale i předěly mezi kapitolami. Vymyslete něco, co je od sebe odliší ale zároveň bude spojovat. Zajímavé třeba je přečíst si, co vás v dané kapitole čeká a co budete na recepty potřebovat za náčiní. Podle toho by pak šly recepty rozdělit i podle náročnosti. Zkrátka na nic nespěchejte a dejte si záležet.

A abyste se v knížce dobře orientovali, tak nezapomeňte dobře promyslet, jak vše uspořádát za sebou a dát to dohromady v obsahu. Já mám vždycky výčet receptů v ůvodu kapitoly, ale jak už jsem říkal, tak celkový obsah ani rejstřík nemám, což teď považuju celkem za dost velkou chybu…

Křest 

Ačkoli jsem se na tuhle událost těšil úplně nejvíc, tak to pro mě byla nejvíc stresující chvíle. Postavit se totiž před všechny hosty a začít mluvit o tom, co všechno se během psaní dělo, co v kuchařce je a jaký je celkový koncept mi přišlo ze začátku kapku stresující, ale nakonec to všechno dopadlo skoro až dokonale. Přišli skvělí lidé, atmosféra byla dost dobrá a jídlo.. Jídlo se podle reakcí povedlo fantasticky! Na zažátku jsem trochu panikařil kvůli rohlíkům.. Den předem jsem je pekl a řekl jsem si: “Tyjo.. Jsou nějak těžký, to není úplně dobře…” No.. A nebylo. Všechny se mi srazily a já tí pádem neměl nic, do čeho bych dal trhané maso. Naštěstí jsem ale zaběhl do Esky a nějaké koupil.. Petr (P&G Foodies) mi upekl narosto dokonalej chleba k paštice a zbytek už jsem díkybohu zvládl. Konkrétně jsme podávali paštiku s brusinkami, trhaný bůček v rohlíku s karamelizovanou cibulí, guláš s pečenou hruškou, špenátovou polévku s krutony, kremrole, makový koláč s rybízem a indiánky. Všechna jídla byla z kuchařky, takže jsem tak trochu i ukázal, co v knížce je. 

Všechno se odehrálo v Etapě, kterou v prosinci otevřou Petr a Gábi (P&G Foodies). Je to malé bistro v Karlíně, kde budou vařit dost do detailů promyšlená a skvělá jídla, takže se sem určitě zajděte podívat! Před začátkem jsme ještě s Gabčou přemýšleli, čím vlastně knížku pokřtíme, protože byla škoda ji zničit, tak jsem nakonec doběhl pro čočku a knížku pokřtili čočkou, kterou najdete v několika receptech. 

A kdo vlastně byli kmotři? Poprosil jsem o to Jirku a Mariku (Kitchen Story), kteří byli první food blogeři, které jsem poznal. Bylo to 3 roky zpátky na mém prvním Food blogu roku, kde mě nominovali na “objev roku”. Tam za mnou přišel Jirka, seznámil mě s Lukášem Hejlíkem a začali jsme mluvit o Gastrokroužku. Tehdy začínali psát jejich kuchařku a pozvali mě, abych s nimi byl u tvorby jedné kapitoly, do které jsem dokonce mohl přispět receptem. Tak jsme tedy vyrazili a já poznal Adélu, která jim knížku vydávala. Bavili jsme se o tom, že když máte dobrý nápad, tak není na co čekat a nakonec to dopadlo tak, že se o mně zmínila v nakladatelství, odkud mě potom oslovili a já mohl začít psát. To, že jsem vůbec mohl začít, byla trochu souhra náhod a zásluha spousty různých lidí, takže bych jim za to tady chtěl ještě jednou moc poděkovat, protože vidět teď v knihkupectvích vlastní knížku hned u vchodu je úplně nepopsatelný pocit. Takže vám všem moc děkuju!

Závěr

Jestliže budete chtít vydat knížku, pamatujte na to, že jich vyšlo už strašně moc a je potřeba něčím zaujmout. Hlavně jestli začínáte a moc lidí vás ještě nezná. Dejte do toho opravdu všechno, protože ten pocit, když vše dokončíte, uvidíte náhled, který potom jde do tiskárny a pak poprvé dostanete knížku do ruky, za to opravdu stojí a vy budete neuvěřitelně šťastní! 

Já svoji kuchařku měl vidět porvé den po tom, co vyšla. Jenomže jsme ten den odjížděli na vodák a já ještě z hlavního nádraží běžel Václavákem až dolů do knihkupectví, kam ale měla přijít až další den, takže jsem postupně dostával fotky od lidí, co si ji už koupili a já na ni musel ještě týden čekat. Zkusil jsem dokonce jedno jediné knihkupectví v Českém Krumlově, kam ale trvalo kuchařku dostat ještě déle než do Prahy, takže jakmile jsem pak vystoupil z vlaku, tak jsem hned zase běžel přes celý Václavák, abych se podíval, jak je knížka vystavená. A musím říct, že ten pohled na vaši knihu vepředu v novinkách mezi ostatními autory vás jen tak neomrzí…

Please follow and like us:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *